S rostoucí lidskou populací roste i poptávka po kvalitní zelenině. Polní pěstování začíná být nedostatečné. Neustále se opakující vysazování plodin, k jejichž pěstování jsou potřeba kila minerálních hnojiv, degraduje půdu, která nemá čas revitalizovat, a kvůli tomu jsou běžné výnosy na m2 příliš nízké. Zvětšování polních ploch není řešení. Velká mechanizací utužená pole nejsou schopna správně zadržovat vodu z příchozích dešťů a ta potom chybí v krajině.
Moderní hydroponie našla řešení na oba zmíněné problémy. Vertikální hydroponické pěstování je jednou z možností, jak na malém prostoru vypěstovat kila čerstvé kvalitní zeleniny. Ve světě jsou hydroponické vertikální farmy běžnou součástí velkých měst a v České republice jich je také několik. Například v Dubaji se na jednom hektaru vypěstuje 2,5 tuny listové zeleniny denně, nebo v New Jersey 907 tun zeleniny a to jen na půl hektaru. Vertikální systémy jsou vhodné především pro rostliny malého vzrůstu jako je salát nebo bazalka, jelikož větší rostliny by si ve stísněných podmínkách mohly stínit.
Celé pěstování na malém prostoru je ještě podpořeno tím, že hydroponie má daleko vyšší výnosy na m2 než pěstování v půdě. V závislosti na plodině může být výnos 2x – 4x vyšší než při běžném půdním pěstování. Především díky tomu, že jsme schopni rostlině dodat potřebné množství minerálních látek přesně v tu správnou chvíli. Vědci v Arizoně dosáhli při pěstování salátu dokonce až 11x vyšší výnos než při půdním pěstování viz graf (Halden, 2015). Vyšší výnosy u zeleniny pěstované hydroponicky popisuje i Dr. Howard Resh ve své knize Hydroponics Food Production (2013). Ten uvádí, že hydroponicky pěstovaná rajčata měla zhruba 3,5x vyšší výnosy viz graf.