FAQ
Odpovědi na nejčastější dotazy na téma hydroponie, nové způsoby pěstování rostlin, hnojení, nemoci a ošetřování aj.
Jak se projevuje hydroponické pěstování na výživové hodnotě plodin?
Díky řízenému přísunu mikro a makro prvků v živném roztokuobsahují hydroponicky pěstované rostliny až dvojnásobné množství vitamínů a zdraví prospěšných látek oproti rostlinám pěstovaným v půdě. Podobné je to například i u bylin, které obsahují větší množství aromatických nebo léčivých látek.
Jaké jsou vhodné a nevhodné druhy plodin pro hydroponické pěstování?
Obecně lze hydroponicky pěstovat prakticky všechny druhy rostliny. Mezi nejvhodnější však řadíme zejména listovou zeleninu, jako jsou například různé druhy salátů, dále pak plodovou zeleninu, zde se nejčastěji pěstují rajčata, okurky a papriky. Velmi často bývá hydroponicky pěstované i konopí seté, pokojové rostliny, nebo okrasné rostliny pěstované k řezu. Z ovocných druhů se nejčastěji setkáváme s hydroponicky pěstovanými jahodami.
Nejméně vhodné druhy rostlin pro hydroponické pěstování jsou zejména ty, které nejsou v hlavní sezoně rentabilní. Například kořenová a cibulová zelenina. I tyto lze však s úspěchem využít k produkčnímu překlenutí zimních měsíců v menších provozech.
Kolikrát za rok dochází ke sklizni například u rajčat?
Rajčata se ve velkoprodukčních sklenících sklízí denně a téměř celoročně. První sklizeň bývá zhruba v polovině října a poslední přibližně v červnu. Pro velkopěstitele je pěstování rajčat přes zimu nejvýhodnější kvůli jejich nedostatku na trhu. V létě probíhá ve skleníku sanitace a příprava na novou sezónu.
Kolik stojí v přepočtu na investice do pěstování jedno kilo například paprik?
Náklady na kilo vypěstované zeleniny se skládají z mnoha faktorů, mezi které patří například roční období, použitá pěstební technologie, množství rostlin, počet zaměstnanců, atd. Tyto faktory se tedy v různých sklenících liší. Obecně lze ale říci, že náklady na kilo vypěstované zeleniny budou v zimě vyšší. V zimním období ovšem s náklady poroste i prodejní cena, která vstupní náklady kompenzuje. Zásadní výhodou hydroponie je potom výrozně nižší (běžně cca o 80%) spotřeba zálivkové vody a významná možnost automatizace snižující mzdové náklady a omezující chybovost lidského faktoru.
Jak dlouho trvá, než můžu začít hydroponicky pěstovat a co k tomu potřebuji?
Nejjednodušším systémem hydroponie je pěstování základních pokojových rostlin ve váze s vodou, takže hydroponicky pěstovat může člověk téměř okamžitě. K složitějšímu pěstování rostlin, jako jsou například rajčata, je zapotřebí dražších pěstebních systémů a bez automatizace i zkušenosti pěstitele s hydroponií.
Jaké hnojivo používat a proč?
Na trhu je celá řada hnojiv. Důležité je používat hnojiva přímo určená pro hydroponii, jelikož obsahují celou řadu mikro a makro prvků, díky kterým může rostlina vegetovat. Běžná hnojiva do půdy neobsahují dostatek živin a jejich správný poměr pro pěstování rostlin ve vodě.
Jaký je rozdíl mezi hydroponií a aquaponií?
Velmi zjednodušeně se dá říci, že hlavním rozdílem mezi aquaponií a hydroponií je ten, že v případě aquaponie jsou k pěstování rostlin využívány ryby. Aquaponie je složitějším systémem, pro jehož udržení je potřeba sladit potřeby ryb i rostlin, což není vždy jednoduché. Nasazení automatizace při aquaponii je potom klíčové.