Jeden z největších rozdílů mezi hydroponií a klasickým půdním pěstováním je v kontrole nad celým systémem. V případě hydroponie máme plnou kontrolu nad množstvím živin, které v systému kolují, jelikož jediné živiny, které v systému najdeme, jsou přesně ty, které jsme tam my samy předtím dali. Tato velká výhoda nám umožňuje reagovat velmi rychle a přesně na případné nedostatky a přebytky mikro a makro prvků. Velmi zjednodušeně jsme schopni na základě měření EC (electric conductivity, česky elektrická vodivost) a pH namíchat přesný koktejl živin. Ve velkoprodukčních sklenících se provádí ještě přesný rozbor živin z listů rostliny a na jeho základě se pak tvoří živný roztok.

Měření pH v hydroponii je jedním ze základních klíčů k úspěšnému pěstování. Hodnota pH nám jednoduše ukazuje, zda je voda kyselá nebo zásaditá. Zkratka pH vznikla z anglického power of hydrogen a jak již název napovídá, udává množství vodíku ve vodě (Texier, 2018). Hodnoty pH se měří na stupnici od 0 do 14, kdy 0 je nejvíce kyselé prostředí a 14 nejzásaditější (Godfrey, 2018). Čistá voda má hodnotu 7, což značí neutrální pH, protože ve vodě nejsou žádné další látky, které by její pH upravovaly. V případě, kdy chceme snížit pH, přidáváme například kyselinu chlorovodíkovou. V opačném případě na zvyšování pH můžeme použít například hydroxid sodný. PH je v hydroponii důležité především proto, že na hodnotě pH závisí vstřebatelnost jednotlivých prvků rostlinou, což můžete vidět na obrázku. Optimální pH pro většinu rostlin v hydroponii je v rozmezí 5,5 až 6,5, protože při těchto hodnotách je vstřebávání prvků nejoptimálnější (Morgan, 2018). Je nesmírně důležité, aby se hodnoty pH při pěstování rostlin v hydroponii příliš neměnily, jelikož rostliny negativně reagují na náhle změny pH, protože na to z přírody nejsou zvyklé. Proto je vhodné držet pH někde okolo hodnoty 6.

Nesmírně důležité je i měření EC, abychom měli plnou kontrolu nad množstvím živin v hydroponii. Jednotlivé mikro a makro prvky rozpuštěné ve vodě zvyšují její vodivost, díky tomu můžeme na základě měření elektrické vodivosti zjistit jaké množství živin roztok obsahuje. Jednoduše řečeno čím vyšší hodnota EC bude, tím více živin se v roztoku nachází (Tichý, 2015). I zde je ovšem nutné znát optimální hranice, jelikož v případě, že jsou hodnoty EC příliš vysoké, může dojít k popálení nebo zakrnění kořenové soustavy rostlin. Naopak logicky při nízkých hodnotách živin rostlina neporoste vůbec, nebo jen velmi málo. Je důležité si uvědomit, že hodnota EC nám ukazuje, kolik živin roztok obsahuje, nikoliv jaké konkrétní živiny obsahuje. Takže i při optimálních hodnotách rostlina nemusí růst, protože některé zásadní prvky mohou chybět. Poté se vše řídí podle Liebigova zákona minima (život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek).