Abyste byli v dnešní době schopni ve velkém vypěstovat polní zeleninu, neobejdete se bez řady strojů, jako jsou například traktory, pluhy, brány, rozmetadla atd. Koupě ani provoz těchto strojů není levnou záležitostí. Velkým problémem v souvislosti s těžkou zemědělskou technikou je i utužování půd. Stále se opakující přejezdy po poli stlačují půdu, což vede ke snížení její pórovitosti a propustnosti a tím pádem i ke snížení její úrodnosti. Utužením je v současnosti v České republice podle ministerstva zemědělství ohroženo zhruba 40 % zemědělských půd.  Na zhutnění půdy se kromě pojezdů těžké techniky podílí i řada jiných faktorů. Jedním z hlavních je nevhodná kultivace půdy, neboli provádění orby do stále stejné hloubky. Dále pak pěstování monokultur s nízkým nebo žádným zastoupením víceletých pícnin v osevním postupu (Vopravil, 2020).

Vlivem utužení dochází ke snížení půdního kyslíku a schopnosti půdy zadržovat vodu. Kořeny rostlin a půdní mikroorganismy mají velkou spotřebu kyslíku, ale ten se do půdy dostává jen velmi pomalu. Nedostatek kyslíku pak může vést ke snížení výnosu a jakosti pěstovaných plodin, případně až k tzv. udušení kořenů. Podle Javůrka a Vacha (2008) se výnos plodin v závislosti na zhutnění půdy snížil o 10 – 30%.  Dále pak dochází například k deformaci kořene u kořenové zeleniny, protože kořen není schopen prorůst utuženou půdní vrstvou a ohýbá se nebo se zbytečně větví.

Ve velkoprodukčních hydroponických sklenicích se s velkými a těžkými stroji nesetkáme. Nejčastěji používaným strojem ve velkých pěstebních provozech je hydraulický vozík, který se využívá ke všem nezbytným pracím jako je zaštipování, vyvazování nebo sběr plodů. Vozíky se pohybují po kolejích v meziřadí rostlin a jsou ovládány pomocí pedálů. Dále se pak můžeme setkat s vysokozdvižnými vozíky, které přepravují sklizené plody do expedičních hal. Některé systémy přepravy dnes dokonce fungují plně automaticky. K tomu je ovšem zapotřebí síť cest z indukčních vodičů, po kterých se vozidlo automaticky pohybuje. (Bogaerts, 2019)